Čepice a nákrčník hotové za chvilku (i pro nešikuly jako jsem já)

Zdravím, věrní čtenáři, po sto letech :o) Objevil se tu komentář, že už dlouho nebyl příspěvek a tak.. Zastyděla jsem se, možná i začervenala (ale spíš ne, jsem od přírody bledá jak bludička) a taky mě to překvapilo, protože jsem měla za to, že si tu čtu jenom já, případně náhodní kolemjdoucí :oD Takže kromě toho stydění a překvapení jsem se taky nadmula pýchou ;o)

I usoudila jsem, že bych mohla napsat aspoň něco. Se cvičením je to bída, nejdřív to nešlo, protože mám nějak strašně moc mlíka a moje sportprsenka to prostě nemohla udržet, když jsem si konečně koupila pořádnou, tak se né a né vykopnout. Ono totiž, když máme mimino, tak na místě, kde normálně cvičím, stojí ohrádka, a pokud chci cvičit, tak musím pošoupat stolem a židlema a ohrádku odvézt do kuchyně, a to je otrava.
Takže, jak se teď moderně říká, prokrastinuju, jak se dá :oP Například tím, že si usmyslím, že Pali má malou čepici a potřebuje novou, a když čepici, tak i ladící nákrčník, a když ona, tak ostatní taky, protože jsem jedna z těch ujetých matek, co ráda obléká děti stejně, nebo skoro stejně :oD
Nápad a původní návod pochází od Caramilly, která má na čepičku střih ke stažení zdarma. Protože jsem ale poměrně dost levá a vím, jak moje šití vypadá, tak jsem si to upravila tak, aby nebyly vidět žádné švy z rubu a aby se líp ztratily nerovnosti. První čepici jsem ušila jednou ráno před snídaní, a Pali z ní měla takovou radost, že si jí nasadila hned, jak vylezla z postele - proto je na fotce ještě v pyžamu :o)
Střih jsem si oměřila a upravila tak, aby byl dost velký na naše holky (a vejdu se do něj i já, abych si mohla půjčovat :o)). Udělala jsem si jeden ten 'gotický oblouk' tak, že jsem vzala výšku budoucí čepice, šířku čtvrtinu obvodu hlavy, udělala jsem obdélník a v půlce výšky jsem odhadem namalovala oblouček - tvarem připomíná buď zmíněnou gotiku, nebo špičku žehličky. Na spodek se potom při obkreslování přidá tolik materiálu, aby to udělalo hezký ohrnutý lem a připočítáme i přídavek na švy. Snad z toho jde trochu poznat, jak to má vypadat. Na nákrčník je to jednoduché, prostě se vystřihnou dva obdélníky požadované délky a výšky.
Nejsem žádný expert, ale přesto jsem si dovolila splácat jakýsi fotonávod. Moc to zblízka nezkoumejte, jo? Ušila jsem toho docela dost, ale ty správné zásady moc nedodržuju. Třeba teoreticky vím, že se má správně špendlit kolmo k šití a stejně si tam cpu špendlíky podélně, s barvou nití si taky moc vrásky nedělám, a že bych se vždycky trefila úplně správným směrem na látku, to taky ne. S taky nerozžehluju švy, i když bych měla. Takže si představujte, jako že je to mnohem hezčí a správně propracované ;o)
Potřeba budou dvě pružné látky, tady kupříkladu jednobarevný fleece a vzorovaný úplet.

Gotický oblouk obkreslíme na fleece čtyřikrát vedle sebe a vystříhneme (ideáně vyřízneme, nemám kolečko, tak žužlám nůžkama)

Stejný tvar šmikneme z úpletu - neobkresluju, přišpendlím a stříhám rovnou.

Ušijeme fleecovou část čepice - nejdřív sešívám jakoby ty dva krajní krátké švy a potom ten prostřední rovnou skrz s tím dlouhým švem až dolů. Nahoře by švy měly udělat hezký pravidelný křížek, a takhle se k němu aspoň přiblížím. Všechno šiju pružným stehem.

To samé provedeme i s úpletem.

Máme dvě samostatné čepice...

... sešpendlíme lícovými stranami k sobě, zevnitř i zvenku koukáme na svoje krásné šití :o)

Sešijeme čepice k sobě a NECHÁME KOUSEK NESEŠITÝ!! Já vím, že to víte, já to taky vím, ale divili byste se, kolikrát jsem si s nadáváním a prskáním musela ten kousek vypárat :oP

Nesešitým kouskem obrátíme čepici na líc a hezky úhledně sešijeme, pokud možno skrytým stehem. Osobně ještě několika stehy přichytím ve špičce oba materiály k sobě, ale nutné to není.

A je hotovo! To byla rychlost, co? Čepička se může nosit jako barevná se vzorovaným lemem...

...nebo jako vzorovaná s jednobarevným. Nebo neohrnutá a pak vypadá jako čapka pro trpaslíka.

Nákrčník je ještě rychlejší. Vystřihneme dva obdélníky - dlouhé tak, aby se pak dalo oblékat přes hlavu a vysoké tak akorát hezky na krk. Přišpendlíme lícem k sobě...

... sešijeme dlouhé strany k sobě...

... a otočíme na líc. Vznikne dlouhý tunel.

Konce tunelu k sobě přiložíme (na špendlení mi nezbylo místo) a sešijeme na stroji kam až to jde - vyšlo mi to tak nějak na tři čtvrtiny obvodu, když jsem se snažila.

Co nešlo na stroji, došijeme ručně.

A je to :o) Ještě větší rychlost než u čepice. Samozřejmě se taky může střídat, která strana bude navrch a která dospodu.

A nejlepší je vyzkoušet si různé barevné kombinace :o)

Když jsem našila dostatek čepic pro svoje děti a dvě navíc neteřím k narozkám, tak jsem se ještě rozhodla, že nejmenší naprosto nutně potřebuje hrací deku do ohrádky. Na tu fotonávod nepřikládám, protože ta je fakt křivá úplně na všechny strany a navíc potřebuje dodělat okraje (vůbec se mi do nich nechce, kdo ví, jestli se jich vůbec někdy dočká). Teoreticky je to ale hrozně jednoduché - dva pláty bavlněného plátna a mezi nimi vatelín. Aby to bylo zajímavější, našila jsem po obvodu zvířátka vystříhaná z různých materiálů, aby měla Tonča nějaké zajímavé hmatové vjemy. Dopadlo to docela hrozně, ale přesto sem fotky výsledného produktu dám, abyste se pobavili :o)

Růžová strana

Modrá strana

A uvedená do provozu.

Tak mám pocit, že všechny nepostradatelné věci jsem ušila, takže bych už mohla konečně pohnout zádí a provětrat věci na cvičení... i když našla jsem v zásobách hromadu černého softshellu, ne který jsem úplně zapomněla..... A vlastně se mi taky rozpadl košík pod kočárek, tak mám rozdělaný nový, hmmm...  No, necháme se překvapit, o čem bude příští příspěvek. A slibuju, že se pokusím napsat ho dřív než za pár měsíců :oD
Většinu látek kupuju na Gabinka.cz, zvlášť ta kytičková je super, tu úplně miluju, je to úplet s elastanem a je taková pevnější, než obyč úplet a hrozně dobře se s ní pracuje :o) jen ta plátna, ze kterých je hrací deka jsou odjinud, ale nepamatuju si, odkud, měla jsem je doma už pár let.
Tak se, zlatíčka, mějte krásně, a zase někdy!