Kočičí kostým

Nejstarší dcera už je velká holka, takže chodí do školky. A ve školce byl dneska u příležitosti masopustu karneval. Přemýšlela jsem, co by se asi tak dalo vyrobit za kostým, nechtěla jsem malou nacpat do vílích nebo princeznovských šatů, protože těch bývá na podobných 'akcích' habaděj. Nakonec jsem si vybavila svůj oblíbený muzikál Cats, nechala jsem se inspirovat a naše zlatíčko šlo na karneval za kočičku :o)
Chtěla jsem nějakou krásnou, dokonalou kočičí masku, hezky ušitou a namalovanou, s huňatými tlapkami. Jasně, mohla bych jí koupit, obchody jsou krásných převleků plné, ale já prostě radši ty doma vyráběné.. Nejdřív jsem se zanášela myšlenkou, že celý kostým ušiju, hezky na celou postavu, aby se nikde nic nesoukalo a nekrčilo, ale mělo to několik háčků.. jednak nemám střih, nestihla bych koupit látku, nejspíš by mi to vylezlo zoufale křivé, a navíc kdyby potřebovala na záchod, tak by si to musela celé sundat. A jak se čas krátil, tak mi bylo čím dál tím jasnější, že budu ráda, když spatlám něco jednoduchého, co bude aspoň vzdáleně připomínat kočku. Takže jsem vyhrabala staré bílé legínky, sehnala bílé tričko s dlouhým rukávem, barvy na textil a tužky na obličej, vyštrachala nějaké příhodně zabarvené vlny na tlapky a ocas, a na výsledek se můžete podívat...

Chtěla jsem něco krásného a nakonec z toho bylo počmárané tričko a pletené nátepníky :o) ovšem na ocas jsem hrdá, ten vypadá krásně huňatě a sahá skoro až na zem. Kočička si dokonce přinesla diplom za nejhezčí masku.. mám ale podezření, že ho dostaly všechny děti :oD
Každopádně dcerka je nadšená z toho, že je z ní kočička a chodí v kostýmu i doma celé odpoledne. Chodí po čtyřech a mňouká, taky škrábe do koberce, rozvaluje se tak, aby o ní člověk zakopl, leze na stůl a útočí na vysavač, no prostě si to náramně užívá :o)