Těhotenský deníček - když se nic moc neděje :o)

Zdravím! To je pupek, co? To je, prosím, teprve sedmý měsíc, a už vypadám jako velryba. Aspoň že se mi do záběru připletla ta okrasa s culíkama, je pak ten pohled snesitelnější :oD A co jinak? Nic moc o čem psát, tak aspoň pár zmínek a fotek z poslední doby, aby mi tu ten blog nezašel na úbytě.
Samozřejmě byly Velikonoce. Extra moc je neslavíme, spíš si užíváme dlouhý víkend (třikrát hurá volnému Velkému pátku!!!), ani vajíčka jsem letos nezdobila, prostě jsem vytáhla ta loňská. Ovšem mazanec být musí, to zas jo, protože já ho moc ráda :o)

Letos poprvé jsem ho zkusila ze špaldové mouky, recept jsem našla někde na internetu, ani už nevím, kde. Na chuť byl super, i když teda mohl být o kousek sladší, což mi připomíná, že si to musím dopsat do receptu.. Ale průšvih byl, že mi absolutně vůbec nekynulo těsto - kvásek vzešel v pohodě, ale těsto se pak ne a ne hnout, i když mělo času dost a dost. Vždycky se špaldovkou trochu bojuju, pokud jde o kynutí, a mazanec nebyl výjimkou, nevím, čím to je.. Kromě velkého mazance jsem udělala ještě asi dvacet malých mazanečků - na rozdávání pro případ, že by přišli nějací koledníci.

A abychom náhodou neměli málo cukru v krvi, umotala jsem ještě kringel a maličké kringlíky. Ty měly být taky na koledu, ovšem ony i minimazanečky se nějak záhadně vypařily dávno před velikonočním pondělím :oD Ne, že by to vadilo, koledníci se stejnak někde zapomenuli a nedorazili :oP
Ovšem mazance jsou jenom taková jednorázová záležitost. Pokud jde o pečení, vede u nás poslední dobou jáhelník. Teď se mánie trochu zklidnila, ale byly doby, kdy jsem pekla každý den jeden :oD Je nějaký návykový, či co.. Původní recept jsem vykoukala tady, jen jsem si ho maličko upravila - dělám s obyč mlékem a vůbec nesladím. Dávám do něj ovoce, které mi zrovna přijde pod ruku, nejradši švestky a třešně (z mrazáku) a navrch jablka, krásně se to s nimi osladí.

Chytře jsem ho vyfotila před pečením, a po upečení se snědl, aniž byl vyfotografován, potovra :o) Ale fakt vypadal hezky.

Jediná nevýhoda je, že je před pečením úplně tekutý a mám ho skoro po okraj formy, takže hrozí vylitím. Dokonce jsem si na něj pořídila speciální novou formu, která měla být o kousek větší, než ta, kterou jsem používala nejdřív. Bohužel jsou v Tescomě povznesení nad takové věci jako jsou přesné rozměry, takže forma označená jako 19ti centimetrová, má v nejširším místě s bídou 18cm (údajně zrovna vyměnili výrobní formu a na odstranění problému se pracuje, což je mi prd platné). Takže teď mám další formu, do které je těsto až po okraj :oP
Co máme dál? Další medvěd. Už bych měla změnit repertoár, ale přišlo mi, že z téhle měňavé vlny prostě musím jednoho uháčkovat :oD

A ještě chvilku zůstanu u vlny. Mám takovou jakože zakázku na upletení (pracuju na tom, doopravdy, jen mi to jde pomalu ;o)). Jednak mě zdrželo, že jsem už asi tak sto let nepletla na čtyřech jehlicích a trvalo mi docela dlouho, než mi ty mrchy přestaly padat po zemi a než to, co vznikalo, začalo vypadat aspoň trochu přijatelně. No ale představte si, pletu něco každou chvíli, jen za poslední rok několik obr svetrů, prostě už jsem si připadala, jakože trochu plést umím.. jenže jak jsem tak pletla na těch čtyřech jehlicích  (což znamená, že se plete pořád dokolečka a tím pádem pořád hladce), tak to vypadalo tak nějak divně, jakoby trochu došikma a míň pružné, hezké, ale trochu divné. Tak jsem to rychle běžela ukázat mamince, a ona mě ujistila, že to je přece normální, když pletu anglicky. Já na to, že přece pletu obyč,  ona mi ukázala jak se plete obyč a jak anglicky a já jen čubrněla, že celé ty roky pletu anglicky, ani o tom nevím a to, co jsem považovala za anglické je obyč :oD Když pletu na rovných jehlicích tam a zpátky, tak asi i obrácená oka nějak patlám, že to není poznat. Tak to byla pohádka o tom, jak jsem se po letech konečně naučila plést :oD

 A teď ještě trochu kultůry. Naši dostali k Vánocům lístky na Fantoma opery, na únor, ale mamka byla nemocná, takže vzal tatínek mě. Byla to paráda, taková, že jsem zatoužila jít ještě jednou :o))) Lístky jsou samozřejmě dost drahé, navíc se na stránkách muzikálu objevil nápis, že bude posledních 50 představení (naštěstí teď zase přidali dalších pár měsíců), takže jsem se s vidinou opakování rozloučila. Ovšem rodičové se rozhodli, že mi dají hodně dopředu lístky jako dárek k narozeninám, a teď v sobotu jsme se šli kulturně povznést pro změnu s manželem :o)

 Byla to paráda. Před tím prvním představením jsem se teda trochu bála. Fantom je jeden z mých milovaných příběhů, jako román je úžasný a jako muzikál taky, fakt ho žeru :o) Ale u české verze jsem měla strach, jestli nebude špatný překlad (nesnáším špatné překlady a nelibozvučné verše spíchnuté narychlo), odfláknuté provedení a jestli Christine nebude mečet jako koza a Erik vyřvávat jako papouch. Ale strach byl zbytečný, naprosto překonali moje očekávání. Andrew Lloyd Weber si to fakt dobře pohlídal, takže scéna byla dokonalá, kostýmy taky, herci naprosto úžasní, přeložené to bylo nádherně, autor u toho doopravdicky přemýšlel, hudba nebyla přespříliš hlasitá, bylo rozumět každému slovu.. Chrisitne zpívala překrásně a má můj hluboký obdiv, že si to na začátku i poctivě odbaletila, to musela být hrozná fuška na natrénování :o) a když zpíval Fantom, tak mi to vibrovalo až v žaludku, prostě paráda, navíc ten výtvor, co mu udělali na obličeji, byl skvost, vypadal, jak kdyby měl doopravdicky vyžranou kůži :oD  Všechny hlavní i nehlavní postavy byly vymakané, neslyšela jsem tam jedinou falešnou notu, orchestr i v realtivně malém počtu udělal parádní velkou hudbu, no zkrátka bomba, ani nedokážu napsat, jak jsem se rozplývala, div že jsem radostí a dojetím neproslzela celé představení :o))) Dokonce můj muž, který ještě nedávno, když jsem si pouštěla záznam z Londýnské show, nadával, že je to hrůza a nedá se to poslouchat, po absolvování živého představení prohlásil, že by klidně šel ještě jednou ;o)

Jestli jste uvažovali, že byste na Fantoma opery šli, rozhodopádně jděte, stojí to za to :o))) Jen bych v takovém případě doporučila, abyste se vyhnuli první řadě v sekci E, F a G. S taťkou jsem byli kdesi vzadu a měli jsme celé jeviště jako na dlani, teď s mužem jsme byli prvě v první řadě sekce E - druhé nejdražší vstupenky to byly, a viděli jsme především hlavy diváků před námi :o((( tahle řada je jediná věc, co bych celému muzikálu vyčetla...
A to je asi tak všechno, co bych dneska napsala, protože venku je krásně, zahrada volá a dcerunka potřebuje na vzduch :o)))
Mějte se krásně, užívejte jaro, ať se vám vyhnou alergie.. a dejte si něco dobrého :o) já teď při psaní snědla sama celý ananas. Mňam!