Se svými úspěchy v oblasti spánku jsem tenhle titul prostě nemohla minout. Sice jde o úplně jinou nespavost, než tu, kterou známe, ta v knížce je (doufám) vymyšlená, ale i tak se dokážu vcítit do té přichcíplé únavy, kterou hlavní hrdina zažívá :o)
Nechci prozrazovat děj, tak jen náznakem: hrdnina je kluk, co chodí na střední a má dost nepříjemný problém - když v noci usne, ocitne se ve snu člověka, kterému se naposledy před spaním podíval do očí, v dotyčném snu pak chtě nechtě sleduje, co se děje, vlastní sny nemá, a tím pádem vlastně sám vůbec nespí. Takže vypadá jak mátoha, je mu celkově blbě a samozřejmě vzbuzuje podezření, že bere drogy nebo něco podobného.
Knížka byla děsně napínavá - chtěla jsem si jí pošetřit a číst po kouskách, ale po první kapitole se to zvrhlo a během pár hodin bylo hotovo :oD Konec zůstal otevřený a zatím jsem vynašla dva další díly, tak přemýšlím, jestli budu lenoch a počkám, až vyjde překlad, nebo se pochlapím a přečtu si v originále.
Se mi ta knížka líbila podle obálky, tak jsem to riskla, a docela to stálo za to :o) Fakt hrozně ráda chodím spát brzo, ale od Miniaturisty jsem se nedokázala odtrhnout a četla jsem a četla, i když už jsem zívala na celé kolo, protože jsem to prostě musela dočíst a vědět, jak to dopadne.
Zase jen náznak, abych neprozrazovala.. Příběh je o mladé nizozemské dívce, která na podzim roku 1686 přijíždí do Amsterodamu za svým novomanželem, se kterým se zatím viděla jen zběžně při dohodnuté svatbě a hned od začátku je jí jasné, že v jejím novém domově je něco (nebo skoro všechno) tak nějak špatně. Manželství rozhodně není takové, jak si představovala, švagrová je divná, služebných se ze začátku bojí. A pak navíc dostane od manžela něco jako dům pro panenky - zmenšeninu jejich vlastního domu, začne do něj objednávat zařízení od neznámého miniaturisty a začnou se dít věci, že by se z toho zbláznil i úplně normání člověk. Asi můžu provalit, že děj je plný překvapení a zvratů a nedopadne to až tak úplně dobře.
Navíc všemu dodává na zajímavosti prostředí významného obchodního města v době 17. století. Všechna ta upjatost, přísnost a příšerně složité šaty a navíc na podzim a v zimě, když všem mrznou nosy i v teple domova.
Všude na ní byly reklamy a já se nechala nalákat. A jestlipak se mi líbila? No jasan, že jo. A zase to bylo napínavé! Už to, jak se postupně odhaluje hlavní hrdinka - žádná krásná, úspěšná, upravená a bez poskvrny, ale smutná, rozvedená, alkoholická troska, co jezdí každý den vlakem pryč, aby se okolí nedomáklo, že přišla o práci. A z vlaku pozoruje dům se zahradou, a v zahradě mladý manželský pár. Pozoruje je tak dlouho, až získá pocit, jako by je znala, a když pak dojde k tragédii, nechce zůstat stát stranou. Celé je to docela zamotané, minulost se míchá s přítomností, do toho má v nejnevhodnější chvíle opilecká okna... a nakonec se ukáže, že všechno bylo ve skutečnosti úplně jinak :o)
Taková netradiční detektivka zkřížená s psychodramatem, bych řekla :o)
Říkala jsem si, že pro změnu zkusím nějakou tu romatiku. A teda řeknu Vám, že už dlouho jsem u knížky nebulela tak, že jsem skoro ani nemohla číst. To bylo tak smutné a dojemné, že to snad ani víc nejde. Je to o holce, co potřebuje práci a z nouze vezme místo pečovatelky/společnice pro chlapa, který po nehodě skončil skoro úplně nepohyblivý na vozíku. Sice se jí do toho nechce, ale místo je dobře placené a navíc jen na půl roku... V podstatě od začátku mi bylo jasné, že happyend se konat nebude, ale přiznám, že pořád jsem v koutku duše doufala.. fňuk
Haruki Murakami: Na jih od hranic, na západ od slunce (elektronicky)
Murakamiho mám moc moc ráda, a jak se mi nějaký dostane do rukou, tak ho nepustím, dokud si ho nenacpu do hlavy :o) Občas mám teda problém poznat, o co tam vlastně jde, ale výsledek se mi zatím vždycky líbil :oD Připadalo mi, že v tomhle příběhu šlo tak nějak o to, že hlavní hrdina má sice život, jaký by mu mohl kdekdo závidět, ale někde v duši má tmavá místa, nedořešené věci z minulosti, a podivnou prázdnotu po kamarádce z dětství, a to všechno se najednou nějak otevře a začne mu to ten jeho parádní život kazit. No a na konci jsem měla pocit, že se to asi tak nějak uzavřelo a nejspíš to (pro něj) dopadlo víceméně dobře... A možná jsem to celé úplně špatně pochopila, ale i tak se mi ta knížka líbila :o)
A ještě jeden Murakami. Řekla bych, že tahle knížka se mi od něj líbila snad úplně nejvíc. Respektive tři knížky. Nebo dvě, protože u nás vyšly Knihy 1 a 2 v jedné bichli a Kniha 3 ve druhé :o) No, to je fuk, každopádně to bylo nějakých 1200 stránek super bomba napětí a záhadností, které hlava nebere, podaných tak živě a přesvědčivě, že bych se byla nedivila, kdybych se koukla z okna a viděla dva měsíce... Knihy 1 a 2 jsou vyprávěné střídavě z pohledu učitele matematiky a spisovatele Tenga a fitness instruktorky s netradičním přivýdělkem Aomame. Oba žijí v roce 1984 a oba se nějakým podivným řízením osudu ocitnou v podivném jiném světě, ve středu událostí a navíc taky v ohrožení života. V knize 3 je pro několik kapitol ústřední postavou taky pan Ushikawa, který nedopadne dobře, ale asi Vám ho ani nebude líto. Děj se absolutně nedá stručně naznačit, protože je fakt složitý, abstraktní a úplně mimo realitu :o) Ale naprostý odvaz je, že to na konci dopadne s největší pravděpodobností dobře, z čehož jsem byla nadšená, protože miluju dobré konce a tady jsem ani nedoufala ;o) Taky jsem z těch knížek měla hlad, protože tam každou chvíli vařili a večeřeli věci, co podle popisu zněly jako mňamky :oD
Bob Harper: Pravidla hubnutí
Zatím poslední, co jsem přečetla. Koupila jsem si jí, protože byla v megaslevě (no nekupte to za 79 kaček) a hlavně protože Bob, žejo ♥
Je to úplně celé o tom, jak se máme správně stravovat. Měla jsem vznešený úmysl, že se tím budu řídit už teď, ale nějak se mi pořád nedaří zbavit se žravé nálady :oP A navíc se to fakt dobře četlo s kouskem čokolády nebo talířem bramboráků při ruce :oD
První část je 20 základních zásad, které bychom měli při jídle dodržovat a vysvětlení, proč je máme dodržovat (protože Bob to řekl a basta, jiné vysvětlení nepotřebuju).
Druhá část jsou jídelníčky rozepsané na čtyři týdny, zlášť pro ženy a pro muže - to mě potěšilo, jsou tam rozepsaná konkrétní jídla v konkrétním množství, žádná přibližná doporučení, ze kterých nikdy nic kloudného nevykoumám (nebo jsem na to koumání spíš líná).
A třetí část jsou recepty, abychom věděli, jak si ten jídelníček uvařit :o) Pročetla jsem si je zatím jen zběžně, ale přišly mi poměrně poživatelné a většinou ani neobsahovaly moc těch oblíbených zdravých potravin, které se jednak nedají sehnat a jednak stojí nekřesťanské peníze.
Bob tam píše věci, ze kterých jsem měla radost - jako třeba, že je dobré jíst ovoce, což je věc, kterou se spousta výživových odborníků kdovíproč snaží omezit (jasan, je v tom cukr, ale přece taky i ty minerály a vitamíny, no ne?) a taky se mi líbilo, že má podobný názor na bio potraviny jako já - tedy, že ve většině případů je to zbytečnost. Pak tam teda byly i věci, se kterýma až tak úplně nesouhlasím, kupřikladu několikrát napsal, že není kruťas... on asi nezkoušel cvičit podle svých videí :oD
No prostě se mi ta knížka líbí, a dost možná bych si jí koupila i kdyby zrovna nebyla v akci. Jen jedna věc mě na ní strašlivě moc štve: není v ní ani jeden jediný, ani úplně maličkatý Bobův obrázek!!
A to bude asi tak všechno.. Tak se mějte krásně, čtěte, jezte zdravě a sportujte podle libosti :o)
P.S. Pokud někde chybí písmenka, není závada na Vašem přijímači, ale na mojí klávesnici...
Žádné komentáře:
Okomentovat