středa 29. července 2015

Flákání, pletení, kytara a jedna oblíbená knížka


A zas necvičím. Ale teď se mi prostě a jednoduše nechce :o) Minulý týden jsem byla přesvědčená, že budu zase pravidelně a poctivě cedit pot, ale bylo takové vedro, že jsem to prostě po tom týdnu vzdala... Zase začnu, jasan, že jo, ale zase podle videí, k vlastním workoutům se vykopávám hrozně těžko, potřebuju, aby na mě někdo pokřikoval, počítal a povzbuzoval, i když je to jenom placatý obrázek na telce. Ale teď zrovna se chci ještě chvíli prostě jen bezduše flákat :o)

A aspoň jsem zas trochu víc sáhla po pletení, ne že bych předtím nepletla, ale už mi tu ležely nějaké nedodělky, načala jsem nový svetřík, prohlídla si knížku se vzory, abych se inspirovala a tak.. Teď zrovna mi místo (hodně místa) na stole zabírají dva upletené svetry, které potřebují zapínání a tašky k nim, které potřebují podšívku (otázka pár minut, jen musím vytáhnout šicí stroj, a to je při současné míře mojí lenosti fakt challenge).

Růžový svetr ležel pár týdnů ladem a kabelka neměla dodělaný popruh, teď je obojí víceméně dodělané, ale možná vypářu zip a nahradím knoflíky - svetr je hodně dlouhý a zip nevystačí po celé délce a tak nějak mi tam celkově nesedí.. navíc ho neumím našít tak pěkně jako profíci a horní koknec vypadá neupraveně... ještě popřemýšlím :o)


Tenhle žlutožlutý se mi barevně hrozně líbí. Je hodně dlouhý, mně někam po kolena, ale je fakt, že nejsem zrovna dlouhán :o) a i rukávy extra dlouhé. Ještě mu napařím poutka a knoflíky a upravím ty člouhající kousky vlny. Kabelka měla být celá oranžová, ale v půlce druhého dílu mi najednou došla vlna a už jsem další klubko téhle barvy překvapivě nenašla. Tak je dvoubarevná. Nejdřív jsem se vztekala, ale ve výsledku se mi zatím líbí ze všech kabelek, co jsem vyrobila (no dobře, jsou jen čtyři), nejvíc.
Růžový i žlutožlutý půjdou na fler, snad se jich tam někdo ujme :o)

Teď mám rozpletený takový náhodně proužkovaný ze zbylých vln, moc velkou parádu asi nenadělá, ale na doma nebo na zahradu, na takovéto období, kdy je sice chladno, ale ještě je zbytečné zapínat topení :o) A nejspíš ho věnuju tchýni, jestli trefím velikost, aby se mohla zachumlat, až si dáme kafe pod balkónem :o)
Podle obrázku se mi líbil vzorek, tak uvidím, jaký bude až se vyvrbí na větší ploše.. Kdyby někoho zaujal, je na tři oka/čtyři řádky - druhé anglicky, nechat na jehlici, první hladce, obě sejmout z jehlice, třetí obrace; druhá řada hladce, obrace, obrace; třetí řada hladce, hladce, obrace; čtvrtá hladce, obrace, obrace;  a tak pořád dokola, v podstatě to dělá malé copánky :o)

Taky jsem si v rámci flákání vzpomněla na kytaru. Hraju mizerně a zpívám ještě hůř, navíc mám hudební sluch, takže tu hrůzu slyším :oD Ale občas si nějakou písničku zabrnkat a zabroukat a nepouštět pořád jen youtube má něco do sebe, že jo. Teď zrovna ujíždím na Just give me a reason od P!nk (jinou písničku od ní neznám) a SOS d'un terrien un d'étresse (kterou nemám šanci zazpívat, protože je děsně těžká).


Tuhle kytaru mám dlouhodobě půjčenou od taťky, je stará a kvalitní, a má krásný zvuk, úskalí je v tom, že zní nejlíp, pokud jsou na ní ty nejtvrdší struny, takže mám po pár pokusech rozdrbané prsty :oP
Copánkový vzor a tvrdá kytara mají jeden negativní vedlejší účinek, a to jsou bohužel bolavé ruce. Chronický zánět v obou loktech tvrdil ortoped, nevím, co je na tom pravdy, ale je fakt, že jsem kvůli tomu přestala před lety hrát na piano, a teď jsem si to zase hezky probudila a přiživila... No, však ono se to zase rozcvičí.. možná.. snad.... ale jo, to půjde :o)

A ještě se podělím o jednu svojí oblíbenou knížku (kecám, nepodělím, jenom ukážu pár obrázků). Čas od času si jí otevřu a pročítám, a teď jsem si na ní zase vzpomněla, a listuju si v ní, abych se motivovala ke správnému stravování. Jmenuje se Léčivá síla klášterní zahrady. Průvodcem je v ní Páter Kilian Saum a spolu s ním ji psali ještě J. G. Mayer a A. Witasek. (Nehodlám na ní psát recenzi, jednak to neumím, jednak knížkám prdlačku rozumím -
čtu, co se mi líbí a uměleckou hodnotu neposuzuju ☺)


Koupila jsem si jí před pár lety, protože se mi líbila obálka - obrázky jídla, kdo by odolal :o) a od té doby už jsem si jí pročetla několikrát a pořád se mi líbí, a protože mám mizernou paměť, tak se v ní pokaždé naučím něco nového :o)


Má několik oddílů. Povídání o historii, o tom, jak lidé zjišťovali, co je pro ně dobré a zdravé, jak vnímaly a vnímají jídlo různé kultury, jakou roli hrálo a hraje jídlo v klášterním životě....
Velkou část tvoří krásně ilustrovaný seznam potravin - ovoce, zelenina, obilí, koření, bylinky....
A moje oblíbená část je souvislost mezi stravou a nemocemi, prostě si najdete, co Vás trápí a přečtete si, jaké potraviny Vám pomůžou a jaké uškodí. Pro snadnější orientaci je na konci abecední rejstřík.



A několik stran je dokonce věnováno i receptům, co víc by si člověk od knížky mohl přát? :o)


Mno, tak takhle se teď poflakuju. Ale co už, vždyť je léto, no ne? ;o)
Tak užívejte sluníčka, deště, prázdnin, dovolených a tak.. A mějte se krásně ☺

Ham ham, srk srk, bzzzzz.... Fotka úplně mimo mísu, prostě mám ráda včely :oD

Žádné komentáře:

Okomentovat