Ufffff, mám za sebou pátý den, to znamená skoro celý první týden. Měla jsem pocit, že hůř už být nemůže, ale dnešek překonal všechna očekávání.
Během prvních tří workoutů se Shaun vytasil s mnoha novými kombinacemi a obměnami cviků, a výběr z těch nejtěžších sadisticky narval do pátečního cvičení, hezky jeden za druhým, s přestávkou na napití až po PATNÁCTI minutách. Kolem 6:30 jsem začala stále častěji utíkat ke zjedodušovaným cvikům, na 7:40 jsem poprvé odpadla úplně (doslova, válela jsem se po zemi). Někdy po 16. minutě jsem dospěla do stádia, kdy se mi nějak rozbilo ovládání nohou a nebyla jsem schopná přejít z jacku do tuck jump - tedy ze skákání od sebe k sobě do výskoku snožmo, prostě mi nešlo odlepit od země obě nohy současně :oD Shaun T k tomuhle workoutu říká, že je to boj mezi tělem a myslí, u mě to teda tělo vyhrálo na celé čáře a zadupalo mysl do země :oP
Teda je mi jasné, že zdatnější jedinci si teď ťukají na čelo, jako že co mám za problém, vždyť to není tak hrozné cvičení, ale jak se zdá, mám ještě horší kondičku, než jsem myslela ;o)
Závěrečný cvik, který spočívá 'jen' v tom, že se člověk s nohama kousek nad zemí mlátí do břicha, byl už jenom třešničkou na dortu - místo bubnování do svalů jsem jen šťouchala do špeku.. ale zas je to motivace, abych jela dál, třebas se za pár měsíců dopracuju k břichu jako kámen :o)
Zítra je na rozpisu Pulse a já se jen modlím, aby to konečně bylo něco trochu odpočinkovějšího.
P.S. 370 cal. Bomba!
Žádné komentáře:
Okomentovat