čtvrtek 2. dubna 2015

Velikonoce


Dřív jsem většinou na Velikonoce kašlala, žádné zdobení, maximálně tak zelené ubrousky na stůl, jediné, co jsem dodržovala, byl mazanec, protože hrozně ráda peču :o)
Teď ale nejstarší dcerka chodí do školky, kde se vyráběly velikonoční obrázky, dekorace a barvila vajíčka, takže jsem se tomu ani doma nevyhnula. Koledníky nečekám, a pokud se mě někdo pokusí mlátit, tak se se zlou potáže, ale aspoň nějaká ta vajíčka na ozdobu jsem v potu tváře vyrobila a rodinní příslušníci dostanou i nějakou tu dobrůtku (pokud jí nebudou vyžadovat tradičním velikonočním násilím) :o)
Nejsem moc výtvarně zručná, navíc to byly první pokusy, takže výsledek žádná sláva, ale je to aspoň barevné :oD
Ve školce se samozřejmě taky zdobilo a barvilo a Bětka byla patřičně hrdá na svoje krásné, zářivě červené vajíčko ve vlastnoručně slepeném papírovém košíčku. Bohužel vejce se rozbilo ještě v šatně školky a domů z něj dorazila jen část skořápky. Nechtěla jsem nechat dcerušku smutnou, tak jsem slíbila, že 'něco vymyslíme'. Z vajíčka zbyla docela pohledná půlskořápka, akorát tak vhodná pro právě vyklubané kuřátko. Tak jsem vyštrachala žlutou vlnu, udělala z ní dvě bambule, svázala k sobě, přilepila kousky červené látky jako hřebínek a zobáček a nakonec malá nalepovací očička (lepší by asi byly korálky, ale nenašla jsem je). Radost byla veliká, a mladší hned samozřejmě taky chtěla kuřátko, tak jsem ještě chvíli motala a lepila a motala lepila... a teď má každá holčička svoje kuřátko :o) (Zbytek skořápky přišel ke zničení ještě večer, když si ho Bětka vzala k tatínkovi na gauč a tam se nějak zalehl :oP)
Jednoduchá, ale udělala radost

Pokud jde o vajíčka, chtěla jsem to ožulit něčím jednoduchým, tak jsem si vybrala omotávání vlnou (bavlnky nemám a navíc vlna je tlustší a rychleji přibývá). Nevím, jak mě napadlo, že to bude jednoduché. Padlo u toho pár nehezkých slov, měla jsem upatlanou vlnu až za ušima a ještě teď sloupávám kousky lepidla ze stolu, a výsledek rozhodně nevypadá jako na obrázcích na internetu :oD

Lepidlo, lepidlo, vlna a lepidlo :oD

Ještě mi zbývalo hodně vyfouknutých vajíček, tak jsem koukla na google pro inspiraci a odhodlala se k malování voskem. Rovnou se přiznám, že mi to vůbec nešlo :oD Asi tak každé čtyři minuty jsem si musela znovu nahřát barvy, všude mi to cákalo a patlalo, každá barva měla jinou konzistenci (asi by to chtělo jinou značku voskovek), buď mi to nemalovalo vůbec, nebo to dělalo velké fleky.... Naštěstí se ty nejhorší kousky daly odloupnout a namalovat znovu :o) A nakonec je to snad použitelné.
To měly být tulipány, různé kytky a hvězdičky, kuře a kačenka

Košík s obilím, další tulipány a kytky, husa nebo labuť

Pokus o kohouta, selku, zajíce, konvalinky a ovečku...

...z druhé strany slepice, další selka, kuře, modré kytky a beránek


Poslední pokus, co jsem letos udělala, byla domácí čokoládová vajíčka. Inspiraci jsem našla tady, jen jsem nechtěla jedno obří vejce, ale několik malých. Mám na ně silikonovou formu z Lidla, na které jsou půlvajíčka sice hezky zdobená, ale trochu nesymetrická, takže k sobě nepasovala, udělala jsem proto ještě čokoládové placky jako pokličky a chtěla jsem vyrobit jakoby plněná půlvajíčka. Mno, Základní mléčná čokoláda mi ve formičkách popraskala, když jsem dovnitř patlala vrstvu bílé čokolády, tak se to celé nějak připorozteklo, pokličky nepasovaly, bonbóny na naplnění se tam nevešly.... vypadají hrozně, ale na chuť to snad bude dobré :o)
Čokoládová divnovajíčka

2 komentáře:

  1. Ta vajíčka se mi moc líbí, jsi opravdu šikovná! Já Velikonoce nijak neslavím a ani doma si to nijak nekrášlíme, ale souhlasím s tebou, když mají radost děti, přinese to úplně jinou atmosféru :-)

    OdpovědětVymazat
  2. děkuju, chtěla jsem aby vypadala tradičně, ale jsou spíš legrační :o))) nakonec jsem strávila Velikonoce s dvěma dětma na kapačkách (zvracecí viróza) a na čokoládu si chuděrky nejmíň týden počkají

    OdpovědětVymazat